Navigace
Závody
Galerie
Odkazy
Other
Výlet do Snowtropolis #1 - říjen 2006
Byl to říjen 2006 a my se dozvěděli o zimní hale blízko Drážďan. Na netu jsme omrkli fotky parku a zalíbilo se nám to natolik... celý článek
Bylo to v březnu 2007, kdy za mnou přišel kamarád, jestli se k nim přidám na pětidenní výlet do rakouského Dachsteinu.... celý článek
Když jsme s Mišákem v pátek večer po ježdění seděli v hospodě, tak jsme vymýšleli dizajny na prkna a přemýšleli jak to ježdění zase trochu rozvinout.... celý článek
Výlet do Snowtropolis #2 - Dresden Hall
Uplynul rok od návštěvy Snowtropolis haly u Drážďan a my měli zase chutě vyrazit na celodenní ježdění na technickém sněhu... celý článek
Cesta z Vítkovic - 25.1.2009
Když jsme s Mišákem v pátek večer po ježdění seděli v hospodě, tak jsme vymýšleli dizajny na prkna a přemýšleli jak to ježdění zase trochu rozvinout. Po různých debatách o velikosti překážek a stylu jezdění jsme se dostali ke streetu, a v tom nás napadlo že pro začátek bysme měli hlavně ten street začít jezdit. Takže jsme se dohodli že v sobotu to na after party nebudem moc rozjíždět a ráno vyrazíme hledat spoty.
V neděli ráno nás probudilo sluníčko skoro jako kdybychom si ho nato focení objednali. Po snídani (bráník, slanina, plechovka mandarinek a mlíko) už stačilo jen naložit auto a vyrazit, ale neměli jsme lopatu. Tenhle problém nám pomohl vyřešit nějaký penzion ve vsi, takže už máme všechno, fotografa nám bude dělat Kuzmič a jedem na první spot.
Je to menší domek se skoro plochou střechou a hlavně už má polovinu dopadu hotového od cestářů. Stačilo to trochu uplácat a šlo se jezdit. Nevím proč ale už od rána ze mně byl testovací jezdec takže to jdu zkusit, ze zhora to vypadalo trochu hůř, ale šlo to. První pokus vůbec nevyšel a já se rozmáz do silnice, teď už teda když vidí, že sem živej to jde zkusit i Mišák. Největší problém je se dostat nahoru dolu už to šlo samo. Po asi hodině ježdění kdy se nám podařilo to tak nějak odjet jsme se vydali hledat další místo.
To na sebe nenechalo dlouho čekat a asi po deseti kilometrech vidím u silnice krásnou zídku, tu stačilo jen očistit od sněhu a trochu odházet dopad. Po chvilce seznamování začali padat bora a fs bora, Mišák nahazoval stylovou konvičku. Asi nejvíc se mi poved tailslide po celé délce a Mišákovi jeho froňo který už má nalitry skoro všude. Pochopitelně i tady jsme se trochu rozmazávali třeba když se mi při prvním boru zakousla hrana do betonu, nebo majk 180 to carsh atd…. Tady jsme strávili taky asi hoďku a jelo se dál.
Ve vesnici před Jilemnicí jsem potkali dirtovou dráhu. Vypadala zajímavě ale moc tam toho nešlo. Napadlo mě aspoň sjet rozjezd který byl minimálně pět metrů vysoký. Šlo to samo až na dojezd kde sem se zabořil do sněhu a jelikož sem hroznej masér a jezdim v tričku tak sem si sedřel loket. Michal když vylez nahoru tak byl chvilku nesvůj, já jsem totiž na takovýhle rozjezdy zvyklej z bmx, ale po chvilce váhání to sešlápl a v klidu odjel. Potom jsme ještě chtěli zkusit lavičku ale sníh byl moc měkký a hned se to rozbořilo.
Ok tady to stačí jedem dál zavelel Mišák a už si to štrádujem do Jilemnice.
Tady jsme nemohli nic najít takže najíždíme klasicky na autobusák tam je vždycky něco. Vybrali jsme si spotík s asi sedmi schody což se nakonec ukázalo jako moc protože to né a né odjet, asi desetkrát jsem zkusil shoveit ale potom jsem to vzdal, muselo se nato moc rozbíhat a to unavovalo.
Když už jsme byli asi dvacet kilometrů za Jilemnicí přestávali jsme doufat že ještě něco najdeme dojeli jsme až do Nové Paky kde si Majkl všiml hromady sněhu, za kterou byla vysoká zeď na parkovišti u peny marketu. Trošku sme poladili dopad a šlo se na věc . Jenže to se ukázalo jako nezvladatelný oříšek , zkoušeli jsme všechny různé možnosti jak do dropu naskočit ale při prudkém sklonu dopadu to prostě nešlo. Až úplně promočení a unavení to vzdáváme, ubalíme si něco na cestu a vyrážíme směr praha.
Tenhle trip se opravdu poved cestou domů jsme ještě vymýšleli různé věci na web a do závodů. Potom jsme se začali nořit do mlhy a kluci mi navíc oba usnuli takže jsem rači stáhl nohu z plynu abych je v pořádku dovez. Večer jsem je vyložil v Praze a hurá domů za slečnou u které jsem si zařídil masáž celého těla.
Na závěr chci poděkovat Kuzmičovi za to, že s námi zůstal až do neděle a dělal nám fotografa. A taky se omluvit tomu penzionu co nás zachránil s lopatou.
zwl23